|
|
Porovnání různých způsobů chovu, výživy a řízené reprodukce mníka jednovousého (Lota lota)
ZÁVORKA, Milan
Na základě výsledků získaných po 216 dní trvajícího pokusu s různými odchovy mníku, lze konstatovat, že druh krmiva nehraje prvořadý význam. Tento fakt je založen na předchozí adaptaci mníka na danou potravu, to je důležité zejména u umělých krmiv. Důležitějším faktorem z našeho hlediska je teplota, intenzita a způsob odchovu. U věkově rozdílných skupin mníků byla provedena rozsáhlá potravní výběrovost zahrnující 11 druhů ryb. Všechny skupiny mníků preferovaly tyto druhy: amur bílý, candát obecný, lín obecný a střevlička východní. Nepreferovaným druhem byl ježdík obecný. A rozdílná preference byla stanovena pro kapra obecného, karase stříbřitého, mníka jednovousého, slunečnici pestrou a také pro plotici obecnou. Studie hodnotila reprodukční ukazatele u mníka jednovousého (Lota lota.) a věnovala se inkubační době ve dvou lokalitách. Výtěr mníka byl pozorován od ledna do začátku února při průměrné teplotě 1,55 +- 0,9 °C v Borové Ladě a 4,78 +- 0,11 °C v Mydlovarech. U mníku ve stáří 2+ bylo stanoveno průměrné množství nabobtnaných jiker v jednom gramu na 1166 +- 100 kusů jiker. Relativní plodnost 257260 +- 70678 kusů jiker na kilogram jikernačky. Absolutní plodnost byla v 24232 +- 6753. Posledním hodnoceným parametrem byla inkubační doba. Průměrná inkubační doba v letech 2020-2022 byla v Mydlovarech 202 +- 24,55 °D a v Borové Ladě 75,8 +- 16,67 °D. V souvislosti s umělým výtěrem v této studii dále poukazujeme na možnost odlepkování uměle vytřených jiker pomocí NaClO, u kterého jsme nepozorovali negativní vliv.
|
|
|
Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury
PROFANT, Vít
Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.
|
|
|
Porovnání účinnosti a efektivity čtyř běžných anestetik používaných v rybářství u mníka jednovousého (Lota lota L.)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo porovnat účinnost a efektivitu čtyř anestetik na hematologický a biochemický profil krve mníka jednovousého. Hodnocení obou profilů probíhalo okamžitě po 10 minutové anestezii a 24 hodin od anestezie s MS-222 (100 mg.L-1), hřebíčkovým olejem (33 mg.L-1), 2-phenoxyethanolem (0,30 ml.L-1) a Propiscinem (1 ml.L-1) v porovnání s kontrolní skupinou ryb, které anestezii nepodstoupily. Testovaná anestetika neměla u mníka jednovousého významný vliv na jeho hematologický profil. Biochemický profil vykazoval významné zvýšení v hladině glukózy a amoniaku po anestezii Propiscinem, 2- phenoxyethanolem a hřebíčkovým olejem. Hladina celkových proteinů a vápníku byla významně zvýšena po anestezii 2-phenoxyethanolem, hřebíčkovým olejem a Propiscinem. Úroveň albuminu vykazovala významné zvýšení u MS-222, hřebíčkového oleje, 2-phenoxyethanolu a Propiscinu. Aktivita aspartát aminotransferázy významně vzrostla po anestezii s MS-222 a hřebíčkovým olejem. Aktivita kreatinkinázy byla významně snížena po anestezii v hřebíčkovém oleji. Významné snížení hladiny laktátu bylo pozorováno u 2-phenoxyethanolu. Úroveň amylázy byla významně snížena u anestetika MS-222. Anestetikum MS-222 vykázalo minimální vliv na hematologický a biochemický profil krve, a proto bylo označeno jako ideální anestetikum pro mníka jednovousého.
|
|
|
Chov mníka jednovousého (Lota lota L.) na území České republiky
MRÁZ, Luděk
Zabývám se chovem mníka jednovousého různými metodami chovu a to od váčkového plůdku až po ročka (jednoletou rybu) s možným výhledem do budoucna jako s tržní rybou. Také srovnávám poloumělý a umělý způsob výtěru. Krátce se zmiňuji i o chovu v zahraničí především Polsko a Německo. Navrhuji opatření na zvýšení produkce a uplatnění mníka na našem trhu jako konzumní ryby.
|
|
|
Vliv teploty vody na úspěšnost intenzivního chovu mníka jednovousého (Lota lota L.)
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo realizovat v ČR první intenzivní odchov juvenilních ryb mníka jednovousého (TL = 165,79 +- 18,87, W = 32,91 +- 10,27 g) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) při různých teplotách vody. Celkem bylo využito 9 nádrží v rámci třech samostatných RAS systémů. Po dobu 12 týdnů bylo v 3 týdenních intervalech zaznamenáváno přežití (S), specifická rychlost růstu (SGR), konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FC). Nejlepších hodnot přežití (98 +- 0,4 %) bylo dosaženo u mníků chovaných při teplotě vody 15 °C. Přežití u skupiny ryb chovaných při teplotě vody 18 °C se od skupiny ryb chované při teplotě 15 °C a 21 °C statisticky nelišilo. Hodnota SGR u ryb chovaných při teplotě vody 15 °C činila (0,7 +- 0,09 %.d-1), při teplotě 18 °C byla hodnota SGR (0,45 +- 0,1 %.d-1) a u ryb chovaných při teplotě vody 21 °C SGR dosahovalo hodnoty 0,33 +- 0,04 %.d-1. Nejlepších hodnot FCR (1,27 +- 0,35) bylo dosaženo taktéž u skupiny ryb chovaných při teplotě 15 °C. U mníků chovaných při teplotě vody 21 °C činila hodnota FCR 2,78 +- 1,17. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že nejvhodnější teplota vody pro chov juvenilního mníka byla 15 °C.
|
host ::
RSS.